Radiační štít
GARNI RS1

Měřící rozsah je skutečný rozsah měření. Doporučený měřící rozsah je rozsah měření doporučený výrobcem s ohledem na materiál, ze kterého je pouzdro vyrobeno, životnost baterií a zobrazovací schopnosti LCD displeje. Při nízkých teplotách může dojít ke zkrácení životnosti baterií a přechodně horšímu zobrazování údajů na displeji.

Naprostá většina domácích meteorologických stanic a spotřebních teploměrů a vlhkoměrů určených pro měření teploty a relativní vlhkosti doma, na pracovišti, ve skladech, venku atd. mají toleranci měření teploty +/- 1°C. U teploměrů, které zobrazují obě teploty (vnitřní a vnější) současně se jedná o dva samostatné teploměry, maximální rozdíl teplot může být tedy 2°C. U relativní vlhkosti se pohybuje přesnost okolo 3 až 5%, což rozhodně není malá přesnost, jak by se mohlo zdát. Průmyslové přístroje mají přesnost měření teploty kolem 0,5 až 0,1 °C a relativní vlhkosti okolo 2 až 3%. Tyto přístroje slouží např. pro přesná měření ve výrobním procesu, nebo měření teplot v lékařství. Tyto přístroje jsou však mnohem dražší a pro domácí použití nemají praktický význam.

Frekvence a vysílací výkon jsou dány závaznými předpisy. Dosah bezdrátového čidla je uváděn v otevřeném prostoru. V reálném provozu mají vliv na dosah překážky jako zdi, okna, stromy, dále rušení jinými elektrickými zařízeními v blízkém okolí. Každá překážka a rušení dosah zkrátí, skutečný dosah tedy nelze předem určit. Obecně lze říci, že dosah signálu je od 15 do 40 metrů, ale u stejného výrobku se liší podle místních podmínek

Meteostanice neukazují aktuální počasí. Ikona ukazuje, jaké počasí lze očekávat a to s pravděpodobností 70 až 75%. V tomto případě za uplynulých 12 až 24 hodin tlak vzrostl, protože slunečnému počasí předchází nárůst barometrického tlaku

Ne, slabší baterie mají vliv na zobrazení na displeji a u bezdrátových zařízení zkracování dosahu signálu bezdrátových čidel

Výrobce zaručuje správnou funkci jen s příslušnými čidly určenými k danému modelu. Frekvence (433 MHz, 868 MHz) a výkon je dán předpisy, ale protokol navázání spojení (kódy) jsou různé. Někdy může náhodně dojít k zachycení signálu jiného čidla, ale může jít o zobrazení nesmyslných údajů, krátký dosah atd. Navíc i stejný výrobce používá u svých výrobků někdy různé typy čidel, která nejsou kompatibilní

Jedná se o vysílání časových informací z německého vysílače v Mainflingenu (asi 25 km od Frankfurtu n M.) na kmitočtu 77,5 MHz o výkonu 50 kW, který začal vysílat v září r. 1970. Signál je šířen 24 hodin denně a je jej možné přijímat až do vzdálenosti 1500 km (někdy až 2000 km).Od roku 1995 je to jediný vysílač svého druhu na evropském kontinentě. Jeho vysílání se využívá nejen v průmyslových zařízeních, ale také v běžných výrobcích spotřebního charakteru. Časový signál je tak přesný, že odchylka činí maximálně 1 sekundu za 300000 let. Stejně jako každý radiopřijímač podléhá také přijímač signálu DCF-77 rušivým vlivům. Mohou to být kovové konstrukce budov, střechy, nosníky, armatury,silné zdi, izolace,nevhodné místní geografické podmínky,atmosférické poruchy, bouřky,elektrospotřebiče, které nejsou odrušeny,televizory, počítače umístěny poblíž přijímače signálu DCF-77. Vedle evropského DCF-77 existují obdobné systémy v jiných částech světa (USA, Japonsko). Celosvětově lze použít systém družicové navigace GPS

V poslední době jsou velmi žádaní WiFi meteorologické stanice. Připojením k místní WiFi síti tyto meteostanice automaticky odesílají naměřená data na Internet. Po registraci meteostanice na některé z webových služeb (např. Weather Underground, Weathercloud) je možné tedy odkudkoliv pomocí webového prohlížeče, případně aplikace naměřená data sledovat. Zpravidla lze také zobrazit historická data a grafy.